Hovory s Bohy V. HEL
Temnota
Mnozí mě ani neznají, mnozí mě ani znát nechtějí. A spousta z nich se bojí. Pro mnohé jsem zavržením, pro mnohé jsem ztracením i zatracením, pro mnohé jsem peklem.
Jsem průvodcem. Jsem temnota.
Jsem Hel.
Bohyně ztvárněna jako démon, Bohyně ztvárněna jak všechno to, čeho se můžete bát. Jsem Bohyně temnoty vašich duší, vašich srdcí, vašich přání, bolestí. Jsem bohyně vaší zlosti, žárlivosti, závisti. Jsem Bohyně všech vašich strachů.
Jsem Bohyně všeho, do čeho vstupujete ve chvíli vaší smrti. Všeho, před čím jste utíkali, všeho, před čím jste se schovávali, všeho, co sami jste schovali před světem.
Toho všeho jsem Bohyně a tím vás budu na vaší cestě temnotou provázet.
Všichni se tolik bojíte temnoty, tmy. Ne proto, že by to byla nicota, prázdnota, konec všeho.
Naopak.
Bojíte se temnoty, protože tam uvnitř hluboko vašich duší víte, co všechno je tam schováno. Bojíte se, že se to ukáže, bojíte se tomu postavit tváří tvář. Bojíte se každé chvíle v temnotě, že si vás to najde jako ruka démonů čekající jen na tuto chvíli. Bojíte se svého vlastního svědomí. Bojíte se sami sebe. Nebojíte se jen smrti. Nebojíte se jen umírání. Bojíte se i života. Bojíte se i života, protože právě v něm na vás číhá vše, co máte v temnotě ukryté. Bojíte se tak, že vaši mysl sama temnota obestře natolik, že už jen samotný záblesk světla do vašich srdcí bývá tak citelný, tak bolestivý.
Jsem Hel, jsem průvodce vaší temnotou, jsem vaší temnotou, jsem vším, co v té vaší temnotě máte schováno. Nejsem tím, proto abych vás trestala, nejsem tím, proto abych vás mučila. Jsem tím proto, abych vám ukázala vše to, před čím jste utíkali, vše, co jste schovávali.
Ne nejsem hezká, ne, nejsem ani ošklivá. Jsem jen taková, jak vy vidíte svou vlastní temnotu, jak vy vidíte vše, co je v ní ukryto. Jsem taková, jak vy vidíte své temné Já.
Jakou mě chcete vidět? Jakou mě chcete mít?
Jsem Hel. Nejsem dobrá, nejsem ani zlá. Ale můžu být dobrá, můžu být i zlá. Ale vy už víte proč. Vy víte, kým skutečně jsem, vy víte, proč tady jsem.
Ano, provedu vás vaší temnotou, provedu vás tmou, provedu vás mnou, provedu vás vámi samotnými. Půjdu s vámi tak dlouho, dokud z temnoty nevyjdeme na světlo. Dokud světlo neodhalí vše, dokud světlo nepronikne i skrze tu největší temnotu. Dokud nepřestanete nic skrývat. Přede mnou, před sebou.
Pak, až touto cestou projdeme nebudu tmou, vaší temnotou, vaší noční můrou.
Čím budu?
Můžu se stát vaší novou nadějí, vaší novou vírou. Vaší nalezenou odvahou.
Budu stále vámi. Budou takovou, jakými se stanete vy sami projitím vámi samotnými. Projitím mnou, se mnou, s vámi.
To není jen zásvětí, to není jen podsvětí, to je temnota. Temnota vaší duše.
Cesta, na kterou vchází mrtví, cesta ze které vychází živí.