Hledání duchovních průvodců, učitelů, totemových zvířat …

I když se s tímto pojmem mnozí již někdy setkali, je často obtížné pojmout to, co se nám vlastně takoví duchové snaží vlastně říct. Hledání samotné není jen o onom nalezení, nebo dokonce jenom o prožitku takového setkání. To bývá velmi často zkresleno našimi současnými pocity, emocemi, událostmi posledních dnů. Ty velmi často nebývají lehké, ať jde již třeba jen o rozhodování v určitých situacích a my se snažíme najít nějaké znamení, které by nám rozhodnutí ulehčilo. Ano, i tohle takoví duchové dokážou. Dokážou to přímou odpovědí, nebo tím jak se nám ukážou, tím co představují.

A nyní se budu snažit přiblížit onu podstatu myšlenky hledání

Takové hledání probíhá v tzv. dolním světě. Pro ty, kteří se takového hledání již zúčastnili, nebo těm, kterým šamanismus není zcela neznámý, je tento pojem velmi dobře známý. Samotné pojetí tohoto pojmu vyplývá z navštívení místa, které určeno duchům. Zjednodušeně řečeno. Nicméně nic zpočátku není takové jak se na první pohled zdá. Oním dolním světem si nejprve zkusme představit naše vlastní podvědomí, se kterým nepříliš neumíme komunikovat, mnohdy často vůbec. A přitom naše vlastní každodenní konání je jím přímo ovlivněno. Z toho pak vznikají situace a sled událostí, kterým nerozumíme a v konečném důsledku nakonec ani nechceme. Právě toto hledání je způsobem, který nám umožní spojit se s vlastním podvědomím, se svým vlastním dolním světem. Velmi sáhodlouze by se dalo povídat o tomto světě, a nakonec by i tak spousta dveří zůstala zavřena, neobjevena.

Tak jako v našem běžném životě, i v tom spirituálním se nacházejí další bytosti, duchové, ale i osoby, se kterými se teprve setkat můžeme. Tento prostor zahrnuje ona podvědomí každého vědomí, které existuje a proto, jen v tomto prostoru se můžeme spojit s podvědomím kohokoli jiného. Tedy jim nadále můžeme pro zjednodušení říkat duchové. Nicméně spojit s jinými nebývá nikterak snadné, ale oproti tomu spojit s vlastním podvědomím je to naopak. Pokud se tak stane, v tuhle chvíli to pro nás začíná být skutečně zajímavé. Je to dáno tím, že se člověk dostává do svého nitra čím dál více hlouběji, a dokáže objevovat mnohá, skrytá zákoutí sebe samého. Ale copak to má společného s hledáním oněch duchovních průvodců, učitelů, totemových zvířat? Vlastně úplně všechno. Protože jen velmi málo z těch, kteří se setkají s vlastním podvědomím, umí komunikovat skrze slova. To se opravdu stává velmi vzácně. Naopak naše podvědomí nejčastěji komunikuje skrze obrazy, navíc skrze obrazy, které představují určité archetypy. Archetypy, které pro nás všeobecně mají již dopředu daný nějaký význam. A z tohoto principu vznikly ony všemožné snáře, výklady snů apod. Nicméně ne pro každého má určitý archetyp jeden a týž význam, nebo naopak, skrze stejné archetypy průvodců poznáme někoho, kdo v sobě nosí totéž co my v současné chvíli. Zde by se dalo uvést velké množství tradičních archetypů, které se nám nejčastěji ukazují například ve formě zvířat, formou určitých událostí. Všechno tohle jsou do určité míry snadné odpovědi, pokud si umíme říct co pro nás konkrétně jednotlivé zvíře, nebo jednotlivá událost znamená. Jaké myšlenky a emoce to v nás probouzí. V tom vězí mnoho odpovědí. Jen tím klíčem je skutečná upřímnost k nám samotným.

Dalším příkladem jsou obrazy lidí, které známe. Je zcela přirozené a do určité míry logické myslet si, že jsme se ve snu spojili přímo s člověkem, o kterém se nám zdá. Odpověď je ano, i ne. Je to velmi individuální a dost záleží na souvislostech, při kterých se nám o někom zdá. Z velké míry se nám o někom zdá, ( pokud to není ovlivněno vzájemně nevyřešenými situacemi, vzájemně silnými prožitky atd. ) když se nám naše vlastní podvědomí opět snaží něco sdělit. A to, co má být sdělením, se přímo váže s emocemi, které chováme – nebo chovali, k dotyčné osobě. Takže i tady je velmi patrná souvislost s popisem předchozích archetypů. A právě cílem tohoto hledání je nejen spojit se s vlastním podvědomím, nalézt určitý archetyp, ale pomoci ho i především pochopit. K tomu opět využívám čtení z run. Ovšem, v nadpisu mám napsané hledání průvodce, učitele a totemového zvířete, není to jedno a totéž, i když je to součástí toho samého. Nás.

Pod oním průvodcem si můžeme představit všechno to, co k nám promlouvá ve chvílích našich vlastních rozhodnutí. Rozhodnutí, která se nám zdají mnohdy dobrá, ale někdy, i ty špatná. Je to hlas, který nám ukazuje naše vlastní vnitřní rozpoložení, hlas, který je naším nejbližším přítelem, onou dobrou, ale i špatnou společností, která nás dokáže pozvednout, ale i potopit. Mnohdy nám tento hlas dokáže zachránit život, je to hlas intuice, i toho, co bychom mohli považovat za strážného anděla. Vize samotného průvodce, či dokonce průvodců se velmi často mění v závislosti na našem vlastním aktuálním rozpoložení. Role učitele je vlastně velmi zcela jasná, vize ducha nám zcela jasně ukazuje to, na co bychom se měli v našem životě zaměřit. Není to o tom, čemu bychom se měli začít učit, ale pochopit to čemu se vlastně v současné chvíli učíme. Zjistit nejen to, co je naší současnou lekcí, ale proč k té lekci došlo, a co bychom měli dělat pro její zvládnutí. I tady se může vyskytovat více vizí učitelů a samozřejmě i tady se můžou po nějaké době změnit. To právě díky překonaným lekcím.

Na závěr je zde totemové zvíře

Naše vlastní totemové zvíře, či náš vlastní vnitřní základní archetyp dokáže mnohé vypovědět nám samotným o nás samotných. Jistěže nalézt své prapůvodní totemové zvíře je jen jeden úhel pohledu mnohdy zkreslený našim vlastním subjektivním vnímáním onoho zvířete. Ten pohled je velmi často idealizovaný, jak už to mnohdy bývá. Jinak takové totemové zvíře je jen jednou složkou, byť je základní, od které se odvíjí mnohé další jemné jednotlivosti. Ty už bývají vyjádřeny dalšími totemovými zvířaty. Onen základní rozdíl mezi totemovým zvířetem a například průvodcem je ten, že je velice stabilním a má velký vliv v mnoha ohledech. Nejen tím, že je výpovědní hodnotou o tom kým jsme, ale také o tom, co nás utvářelo a především co můžeme utvářet my sami. Totemové zvíře nám dává impuls, sílu, inspiraci. Je představitelem archetypu našeho vnitřního ducha. Totemové zvíře je velmi spjato s tím, co jsem pojmenoval oním Aetherickým klíčem – jménem duše. Je to klíč, vyjádření nás samotných, ale také se může jednat o vyjádření ducha rodiny, kmene apod.